Krijajóga

Někteří lidé si myslí, že jóga má náboženský podtext, protože pochází z hinduismu. Jóga je ale vzdálená od základní víry indického lidu. V józe je chrámem lidské tělo. Nejvyšším knězem je lidská mysl. A rituály tvoří krije.

Cesta jógy vyžaduje etické a morální základy. Doporučuje pět morálních omezení nazývané JAMA.  Je to pětice zásad, které kladou důraz na to, čemu by se adept jógy měl vyhnout, co by měl postupně odložit na úrovni svého konání, myšlení, cítění.

Protože se tu mluví o skutečnostech, kterým je třeba se vyhnout, často se setkáváme s interpretací tohoto stupně jako se „zákazy“. Není to asi to nejvhodnější označení, neboť tu nejde o to, že by nám bylo (a už vůbec ne, někým zvenčí) něco zakazováno. Spíš je nám nabízeno, jak si tyto skutečnosti uvědomit, jak se těmto sobeckým tendencím vyhnout. Společným cílem těchto zásad je omezení až odstranění sobectví, které je podle jógové filozofie jednou z hlavních překážek člověka na duchovní cestě.

Těch pět etických zásad jsou: AHIMSA– nenásilí, SATJA – pravda, ASTÉJA – nekradení, BRAHMAČARJA – čistota mysli a činů, APARIGRAHA – odstranění sobectví.

Adeptovi jógy se také doporučuje pět etických předpisů nazývané NIJAMA.

Jsou to: SAUČA – vnější a vnitřní čistota, SANTÓŠA – mentální vyrovnanost, TAPAS – disciplinovaný život, SVÁDHJÁJA – uvědomování si sám sebe, ÁTMA PRANIDHÁNA – naslouchání hlasu ticha.

Jama a Nijama tvoří Krijajógu. Je to část jógy, která sama o sobě může vést k duchovní jednotě. Vyžaduje to, ale velký vhled do vlastní povahy. Bez tohoto vhledu by se Jama a Nijama staly jen psychologickým přemáháním se, které člověka spíše svazují, než osvobozují.

Příspěvek byl publikován v rubrice Filozofie jógy, Tak krok za krokem. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.