Satja /pravdivost/

Dodržovat satju, znamená být pravdivý v myšlenkách, slovech, činech.

Pravdivost je vysoké etické pravidlo, a přesto ho hodně lidí porušuje. V zájmu různých výhod se některým lidem lež stává součástí života. Příčinou lži může být strach, lenost ale i závist, žárlivost, ctižádostivost a další důvody.

Lež je vědomá nepravda. Pokud jedinec zná lež, zná i pravdu, kterou vědomě překrucuje, popřípadě ji zamlčí nebo sdělí jen její část a tím ji zkresluje. Jedinec se pak domnívá, že má vůči svým bližním „čisté“ svědomí, vždyť nelhal ani slovem. Lhal však celým svým chováním.

Člověk velmi špatně snáší, když mu jiní lžou v jakékoli maličkosti. Když sám lže, dostává se do rozporu sám se sebou. Lhář musí být stále ve střehu, a má strach před odhalením. Organismus se tak dostává do trvalého stavu napětí. Cítí neklid, ztrácí mnoho užitečné energie a zhoršuje si životní pohodu. (Netýká se to ovšem lidí, s tzv. „hroší kůží.“) Tím pádem lež působí negativně na duševní i fyzické zdraví.

Při praktikování ásan, tady půjde především o to, abychom si nenalhávali něco sami o sobě. Ve chvíli kdy tělo zaujme ásanu, tak to podstatné se děje uvnitř. A tam nikdo, kromě vás nevidí.  Nikdo vám nemůže dokázat, zda skutečně máte plynulý dech, bdělou pozornost, řízení toku energie atd. Jen vy to víte, a to je moment, kdy musíme být k sobě pravdivý. Ne kritický, ale pravdivý. Vidět věci takové, jaké jsou, a přiznat si současný stav. Pracovat na něm dál, nespěchat, nevzdávat se a nevrhat se do boje se svým tělem. A to někdy není tak snadné. Ale nelhat sám sobě vede k nelhaní jiným a k pravdivému bytí a žití.

Člověk, který dokáže být sám k sobě upřímný, zpočátku třeba jen v rovině toho, co vnímá při jógovém cvičení, ale později i v tom, co obecně cítí, jaký je atd., nebude muset lhát jiným.  Nebude mít důvod představovat sám sebe nebo situace kolem sebe v nepravdivém světle. Bude tím, čím opravdu je a bude mu záležet na tom, čím je, a ne na tom, co si o tom myslí druzí. Bude vidět situace a svět takový, jaký je, a nikoliv takový, jaký by mu vyhovoval. Bude mnohem vyrovnanější.

 „Ten, kdo mluví nepravdu, chřadne jako strom od kořene“

Prašnópanišad