Dýchání je při cvičení jógy důležité. Pro život potřebujeme kyslík a s nádechem je tělu dodáváme. A výdechem zase tělo zbavujeme oxidu uhličitého a dalších z pohledu dechového procesu odpadních látek. Abychom tělo dostatečně zásobovali kyslíkem, k tomu nám postačí dechová cvičení. Budeme-li své tělo dostatečně zásobovat kyslíkem a současně jej hlubokým výdechem očišťovat od zplodin dechového procesu, zajistíme mu podmínky pro dobré zdraví. Pro toto působení se nemusíme obracet k pránájámě. Tady nám postačí se naučit korektně dýchat tak, jak nás to učí přípravné techniky. Pránájáma jde dál, nebo spíše do hloubky.
Slovo pránájáma je sanskrtský termín složený ze dvou slov: prána a ájáma. Slovo prána se používá v józe dost často a má hned několik významů: dech, energie, vzduch, individuální duše. Druhé slovo odvozujeme od sanskrtského kořene, jehož významem je kontrolovat, ovládat, řídit, omezovat, rozšiřovat. Chceme-li přeložit celé slovo pránájáma, dostaneme celou řadu možností: kontrola, ovládání, ale také omezování dechu, řízení, ovládání energie atd. Proto je pro vysvětlení tohoto termínu obecná definice, která říká: „Pránájáma je vědomá práce s dechem a energií.“ A tady vlastně zaznívá, že nejde jen o dech, ale i o práci s energií. Tuto energii častěji označujeme původním sanskrtským termínem prána.
Slovo „prána“ může být rozděleno na dvě části. „Pra“ znamená existovat nezávisle nebo mít prvotní existenci. „Ana“ je buňka. Celý život je stvořen z atomů molekul a buněk. Prána proto znamená „to, co existovalo dříve, než vznikl jakýkoliv buněčný život“.
Základem veškeré tvorby života je prána. Většinu prány získáváme ze vzduchu, který nadechujeme. Ale nejsou to prvky, které získáváme v rámci dechového procesu, jako je kyslík, dusík nebo vodík. To je naopak na práně závislé. Část prány získáváme z potravy, kterou se živíme. Nejsou to ale nutriční hodnoty získané ze stravy. Ty jsou také na práně závislé. A část prány absorbujeme pokožkou.
Pránu přijímáme pomocí nervových zakončení v těle, a to zvlášť pomocí speciálních nervových zakončení v nosních dírkách z procházejícího vzduchu, a dále pomocí podobných nervových zakončení v ústech a hrdle z potravy.
Proto je třeba, aby dýchání bylo pomalé a uvolněné, abychom přijali dostatek prány pro nervový systém. Potrava musí být dostatečně rozmělněna, tekutiny by se měli pít pomalu, aby se mohla uvolnit prána.
Jestliže se chceme zabývat vážně s pránájámou, nezbývá než projít jakousi přípravnou částí, jejímž cílem je zvládnout korektně dýchání a to pomocí dechových cvičení.
