Vědomí svého těla

Jóga je vědomý vývoj. A do toho patří vědomí těla. Uvědomění si toho, jak tělo pracuje, jak se o něj starat, jak ho milovat a jak ho uctívat.

Chceme pevné zdraví, ale pouze zdraví plodí zdraví. Proto si toho musíme být vědomi a nezatěžujeme tělo nezdravými věcmi a stavy. K tomu je nutné vědomé poznání, které zahrnuje vědomí správného jídla, správných návyků, správného cvičení, správného prostředí, odpočinku a relaxace.

Toto vědomí zahrnuje vědomí toho, co tělo dělá. Nadechujeme-li, tak si to uvědomujeme. Vydechujeme-li, jsme si vědomi toho, že vydechujeme. Při pohybu si uvědomujeme pohyb, při chůzi si uvědomujeme, že jdeme. Mluvíme-li, uvědomujeme si to, apod. uvědomujeme si vše, co v daný okamžik děláme.

Posadíme se do sedu na patách. Uvolníme veškeré napětí těla. Vědomě si řekneme „uvolni“. Začneme zhluboka nadechovat a vydechovat nosem, procházet pozorností přes nosní dírky, hrdlo až dolů do plicních laloků. A pak sledujeme, jak dech vychází přes hrdlo pak nosní dírky z těla ven. Udržujeme svou mysl koncentrovanou, nenecháme, své myšlenky bloudit. Vydechujeme -li, uvědomujeme si, že vydechujeme.

Buďme si vědomi svého těla a veškerých vjemů, bolestí a znecitlivění, která vzniknou. Analyzujme bolest, znecitlivění a jiné vjemy, abychom procítili, zda jsou pozitivní či negativní. Jsou-li pomíjivé, ztišíme je povelem: „uvolni“. Musí-li se vjemy a pocity zpracovat jiným způsobem, uděláme to. Uvolněte se z pozice sedu na patách a udělejte to, co tělo po vás žádá. Protáhněte se, proklepejte si nohy, protřete. Promasírujte, prostě vyhovte v případě potřeby přirozeným pocitům svého těla. Pak se znovu posaďte do sedu na patách.

Přenesme toto vědomí těla do jiných aktivit svého života. Při cvičení jógy si vše uvědomujeme. Při nádechu prociťujeme, že hrudník se rozšiřuje a řekneme si: „hrudník se roztahuje, při výdechu prociťujeme, že se hrudník stahuje a řekneme si: hrudník se stahuje.

V každém okamžiku vědomě řídíme pohyb svého těla a tělo bude následovat pokyny mysli. Když se díváme, řekneme si: dívám se. Když poslouchám, řeknu si: poslouchám. Při sezení, stání, chůzi, mluvení si říkáme: “poslouchám, sedím, stojím, mluvím atd.

Provádíme při cvičení pohyby pomalé, abychom byli schopni sledovat pohyb každé části svého těla i jeho orgánů do nejmenších detailů. Tímto způsobem se vědomí zkoncentruje.