Tato technika je jedna z nejsnadnějších, uváděná v klasických spisech jako první.
Podstatou této techniky je dýchání proti odporu stažené hlasivkové štěrbiny. Měkké patro je v poloze jako na počátku polykání. Tím dochází ke stahu v oblasti krku, který vnímáme jako lehké ztuhnutí, strnutí. Stažení vyvolá zúžení hlasivkové štěrbiny, kterou proudí vzduch dovnitř do těla i z těla ven. Když nadechujeme nebo vydechujeme, je běžný objem vzduchu nucen projít užším místem (proti odporu přivřené hlasivky), je jím, protlačen, čímž vzniká charakteristický jemný zvuk. Zvuk nemá vycházet z nosu, ale z krku a postupně se ztišuje. Obvykle ho slyší jen člověk sám.
Vhodnější je soustředit pozornost na dotyk vzduchu než na zvuk. Soustředění na dotyk vzduchu obrací pozornost do těla a přerušuje pouta k vnějšímu prostředí.
Účinky:
- Samostatné výdechy udždžají technikou mají tlumivé, zklidňující účinky.
- Celkově udždžají dech velmi zpomaluje rytmus dechu a toto zpomalení, zklidnění až skoro zastavení dechu, aniž bychom pociťovali jeho nedostatek, ještě prohlubuje. Klid a zpomalení vedou k ustávání mentální činnosti, myšlenky pomalu mizí a člověk se ocitá rychle ve stavu meditace.
- Na fyzické úrovni má udždžají dech pročišťující účinky např. zbavení hlenů.
- Udždžají dech ovlivňuje celé tělo, neboť zpomalením dechu můžeme vědomě pozorovat práci s dechem a tělo dokáže lépe využít nový kyslík a také přívod nové prány.
- Udždžají zlepšuje cirkulaci krve a tím nastává zlepšení činnosti všech orgánů, což se projevuje až na buněčnou úroveň.
- Udždžají mírně snižuje krevní tlak. Stáhneme-li hlasivkovou štěrbinu, a tím vyvoláme napětí v krku, krční tepny, v nichž se nacházejí tělíska regulují tlak krve, dávají při ztlačení pokyn mozku, že srdeční tep i tlak krve jsou optimální.
Cvičení:
- S touto technikou je nejlepší začínat v sedě na patách vadžrásaně.
- Zavřeme oči a upřeme pozornost na hrdlo a nosohltan. Sevřeme jemně hlasivkovou štěrbinu a dýcháme libovolně dlouho.