Tato pozice se nejčastěji používá k relaxaci.

Lehneme si pohodlně na záda, nohy jsou mírně od sebe, paže leží volně podél těla, dlaněmi vzhůru. Brada je v přirozené poloze, jako při stoji. Netlačíme ji proti štítné žláze, ani ji nevystrkujeme. Zavřeme oči, abychom přijímali, co nejméně podnětů z vnějšího světa.

Řekněme si „ uvolni se – uvolni se – uvolni se“ a necháme odeznít všechno napětí, které cítíme v těle.

Při relaxaci se soustředíme na jednotlivé části těla. Pokud se dokážeme soustředit, tak můžeme zjistit, jak se mění naše pocity přicházející z místa, kam se soustředíme. V této oblasti obvykle dosáhneme uvolnění, aniž se o ně cíleně usiluje. Přitom se současně omezí vnímání podnětů z okolí.

Nesnažíme se v relaxaci o uvolnění příliš intenzivně, jinak si vytváříme napětí. Doporučuje se polo pasivní přístup, čekáme „až to přijde samo“.

Když budete provádět relaxaci, tak se ujistěte, že nebudete vyrušeni. Jste-li prudce vyrušeni např. zvonkem, telefonem apod, tak místo zklidnění a uvolnění vás to velmi znervózní.

Účinky: Pravidelná relaxace snižuje stres, zmírňuje úzkosti, obavy a panický strach, uvolní svalové napětí, posílí funkci imunitní soustavy a snižuje únavu. Nácvikem získáváme schopnost rozeznávat při vnímání jemnější rozdíly např. napětí svalu. Takové schopnosti do značné míry mohou proniknout i do běžných životních postojů. Můžeme získávat i ze zcela běžných zážitků mnohem více podnětů, protože je vnímáme vědomě a cíleně.