Karman, karmanový zákon

Slovo karman znamená konání, jednání nebo čin a jóga ho chápe jako nejvyšší mravní princip. Znamená to, že každý čin vytváří následek. Povaha následku  bude odpovídat povaze činu. Může být dobrý, může být nedobrý. Ten kdo činí, ovlivňuje podobu následku. Dobrý čin přinese zisk, špatný čin ztrátu, z toho není vyhnutí. Jsme to tedy my sami, kdo rozhoduje o našem budoucím životě. Výsledek konání bude takový, jaký jsme si zasloužili. Vše, co nás potkává, jsme dříve zaseli a nyní sklízíme.

Člověk prožívá v životě hodně zvratů, jednou se mu daří, podruhé nedaří. Ale je to pouze na člověku, kdo to může změnit a to svou vlastní činností. Je třeba nebýt pasivní a také nevinit z nepřízně osudu druhé. Neustrnout v pasivitě, když se člověku daří. Ptát se, co dělám špatně, když se mi nedaří.

Každá zkušenost, dobrá i špatná, má pro nás stejný význam, je stejně dobrá i potřebná. Kdyby existoval jen osud a žádná svoboda, v životě bychom dělali jen to, co nám bylo předurčeno. Někteří z nás se tak chovají, když mají pocit, že k některé situaci se hodí jen jistý způsob chování, jediná reakce, a žádná jiná. Jenže my si můžeme říct, že takto jednat nechceme, nepociťujeme to jako správné. Zvolíme jiné, třeba i netradiční řešení. Ať si druzí  o tom myslí, co chtějí. Jsme to tedy my, kdo rozhoduje o našem budoucím životě.

Jen reakce málokdy následuje brzy po akci. A tak výsledek vždy nevnímáme jako odezvu na konkrétní čin. Připustíme-li, že může nastat i v dalším životě, že naše součastné rozhodnutí ovlivní nejen současnost, ale vytvoří etický základ budoucího života, můžeme říct, že jsme strůjci svého osudu. Otěže držíme ve svých rukou. Vše, co nás potkává, ať dobré nebo špatné, jsme kdysi zaseli a nyní sklízíme. Je v tom svoboda, neboť nikdo jiný to neudělal a ani to neodžije. Je to však těžké rozhodnutí. Bereme na sebe velkou zodpovědnost. Svoboda bolí, je těžká, protože zavazuje. Každý okamžik nabízí volbu. Vybrat znamená zvolit i se všemi následky, které ani neumíme domyslet.

To, co se děje nyní, a to, co se už stalo, je následkem předchozího jednání nebo myšlení a naše svoboda se může projevit pouze přijetím nebo smířením se s tím. Může nás dovést k zamyšlení a rozhodnutí dělat věci příště lépe. Tehdy bude následný postoj zbaven nežádoucích motivů. Proto říkáme, že člověk jedná v intencích svého zrození, má však moc ovlivnit další karman.

Karman není možné v životě obejít, nelze se mu nijak vyhnout. Souvisí s otisky nebo sklony (sanskára a vásana), které si naše mysl nese z předchozích životů. Těch se nezbavíme jinak, než změnou volných vlastností a sílou vůle. Říkáme, že motivace se proměňuje a místo tamasického nebo radžasického charakteru se stává sattvickou – čistou.

Co vše je karman?  Každá činnost, ale také řeč i pouhá myšlenka, kterou člověk produkuje s iniciativou (vůlí) a sleduje jí nějaký cíl. Vše plodí následek. Jeho kvalitu však ovlivňuje postoj konajícího, jeho vůle a záměry, cíl, který sleduje. Právě čištění motivace zjemňuje plody karmanu. Ne všechny činy musí mít karmanově negativní důsledky. Konáme-li věci uvážlivě, rozvážně, bez vypjatých emocí,  bez lpění na výsledku, jen s odevzdaností bohu, uvolňujeme tím pouta karmanového zákona.

Tento postoj si člověk osvojuje s postupným poznáváním, které mu pomáhá zbavit se sanskár a vásan. Trvá dlouho, než se člověk dobere konce cesty a přiblíží se stavu samádhi, kdy přestává vytvářet karman.

Karmanový zákon tak člověku vysvětluje původ utrpení a zla ve světě. Někteří se ptávají, jak to jen bůh mohl dopustit? Není tomu tak. Vše má v rukou člověk sám. Utrpení není ničím jiným než následkem nevhodného chování jedince, ale i skupin v minulých životech. Božská jiskra v člověku potemnila a on koná neuvážlivě. Na pozadí špatného je však možné hledat dobré. Špatné i dobré jsou neoddělitelnými vlastnostmi, a tak i karman se stává vlastně podnětem, proč by měl člověk usilovat o zlepšení.  Učí ho žít ctnostně ze své vůle, nikoliv kvůli druhým. Učí ho konat dobro, aby nové dobro mohlo vzniknout. Vede ho k moudrosti, k mravní čistotě. Člověk se učí být sám soudcem, tím, kdo nese zodpovědnost.

Jsou tři druhy karmanu:

• prarabdha karman – který nyní nese ovoce a projevuje se v současném životě,
• saňčita karman – který se v minulosti nashromáždil, ale ještě se nestačil projevit a čeká na vhodnou příležitost,
• agamí karman – vzniká na základě současného konání a projeví se někdy v budoucnu.

Prarabdha karman a saňčita karman již nejdou ovlivnit, lze se jen učit přijímat jejich důsledky s klidnou myslí a jako výzvu ke zlepšení, jako něco, co člověka vede k poznání. Agamí karman máme možnost svým současným konáním, mluvením a myšlením ovlivnit a proměnit.