Jógový život
Pracují-li mysl, emoce a tělo harmonicky se skutečným já, pak se teprve jedná o jógu. Jóga je věda o komplexním člověku. V Indii je považována za jednu ze šad-daršan, šesti náhledů na život. Každá z těchto daršan je považována za formu hinduismu. Jóga však nepředstavuje náboženství. Je to jednotící a sjednocující princip nad všemi náboženstvími a filozofiemi. Všechna náboženství a vědy věří a přijímají jednotu, jóga pak je tou jednotou. V józe neexistuje rozpor mezi náboženstvím, vědou nebo filozofií.
Jóga neznamená stát na hlavě, navštěvovat jednou za týden kurz jógy, číst knihy o józe, dívat se na televizní pořady o józe, zpívat občas mantry nebo náležet k nějaké jógové skupině.
Jóga je spíš způsob života, kde principy a praktiky jógy slouží jako základ duchovního života. Člověk pak žije beze strachu a obav, žije tzv. jógovým životem.
Jóga je vysoce etická. Rádžajógový systém jógy začíná pěti etickými pravidly, která se nazývají „Jama“. A jsou to tato pravidla:
- ahimsá – nenásilí,
- satja – nelhaní,
- astéja . nekradení,
- brahmačarja – kontrola smyslnosti,
- aparigraha – nežádostivost.
Jóga je velmi intelektuální, protože pracuje s celou myslí. Pro své praktiky podává racionální vysvětlení v aforismech, tzv. sútrách. Na úrovni mysli se dodržuje pět zásad, které se nazývají „Nijama“. A jsou to:
- sauča- vnitřní a vnější čistota. Týká se to čistoty těla, oděvu a prostředí. Ale jde i hlouběji, je zaměřena na vnitřní čistotu a to očišťování dechu a mysli.
- Santóša – mentální vyrovnanost
- Tapas – ukáznění své mysli.
- Svádhjája – sebepoznání pomocí sebepozorování, zkoumání vlastních duševních stavů.
- Átma pranidhána – je trvalá poslušnost vyšší mysli, která se projevuje intuicí „já“.
Jóga předepisuje kladné emoce, jako je přátelství, jemnost, láska, jednota, soucit i empatie. A drží na uzdě emoce záporné, ničivé, škodící a rušivé.
Jóga se ve svých technikách a metodách podílí na řízení mysli, kontrole a regulaci emocí i těla. A tento celiství proces se nazývá jógové vědomí.