Čtyři cíle života

Člověk přišel na svět, aby naplnil čtyři podmínky, splnil čtyři cíle. Všechny jsou podstatné, musí dojít k jejich vyplnění, aby životní zkušenost byla úplná a mohlo nastat konečné vysvobození z koloběhů zrození.

Mezi čtyři cíle (purušártha) patří

1.   Artha (užitek, bohatství),  která souvisí s touhou hromadit, vlastnit, disponovat  něčím. Mohou to být věci, peníze, jídlo, postavení, moc, vztahy atd. . Strach, který vede člověka k hromadění, se vyčerpá, potřeba schraňovat se zeslábne, člověk zjistí, že obavy jsou liché, že jeho důležitost a potřebnost vychází z jiných zdrojů.

Principem není zbavit se majetku, věcí nebo peněz, ale odhodit popud hromadit, dychtivost hrabat a touhu vlastnit. Jakmile překonáme tuto slabost, strach z nedostatku, naplníme první z cílů.

2.    Káma (smyslový prožitek), která se týká emocionálních a smyslových prožitků. Bažení po příjemném, přání, která má být vyslyšena a naplněna, emoce, které mají dojít odezvy, to vše přináší člověku satisfakci v rovině mentální i tělesné.

Ten kdo potlačí podobné potřeby a přání, nezbaví se jich. Zůstanou v něm a stále budou v nečekaných chvílích vyplouvat na povrch a strhávat člověka k jednání, které nebudou v souladu s nastoupenou duchovní cestou.

Také ten, kdo ulpí na příjemném a nebude se ho chtít vzdát, bude stále stahován dolů, k novým žádostem po ještě větších slastech, až se ztratí v síti vlastních tužeb.

Emoce a tužby nejsou ničím špatným, je třeba je vyplnit do té nejposlednější žádosti a již se k nim nevracet.

3.    Dharma (povinnost), znamená nutnost přijmout svou povinnost jako něco, co dává životu řád a drží ho pohromadě. Člověk nemůže hned všechno pochopit, všemu porozumět. Některé vztahy odhalí až později, poznané souvislosti mu ozřejmí smysl konání. Tak je povinnost jistotou, neměnností ve světě jevů.

4.    Mókša (vysvobození) neboli vysvobození. Člověk je naplněn touhou po svobodě, trvalé harmonii a štěstí, jež není výsledkem vlastnění věcí, smyslového uspokojení nebo plnění úkolů. Touží po transcendentní zkušenosti, zážitku překračujícím běžnou pozemskou spokojenost. Mókša znamená konečné vysvobození, vykoupení a spasení z koloběhu znovuzrozování.

Ve stavu nejvyššího poznání se člověk zbaví pout karmanu. Zůstává ve spojení s brahman.